Archiv výstav

Sbírkový fond Západočeské galerie v Plzni se mezi znalci těší renomé, širší veřejnosti je však prakticky nedostupný. Od svého vzniku neměla ZČG vlastní institucionální zázemí, které by zajistilo celkové potřeby galerie včetně výstavních prostor pro stálé expozice sbírek. I proto byla do výstavního programu zařazena tato výstava, která návštěvníkům představuje vybrané nejvýznamnější autory a jejich díla, jimiž galerie obohatila v posledním desetiletí své fondy.

Výstava je připravena k 42. ročníku plzeňského mezioborového sympozia ke kultuře 19. století na téma Dílo a proměna myšlení v české společnosti 19. století.

Grafik Michal Cihlář (1960) je považován za průkopnickou osobnost českého moderního linorytu. Touto grafickou technikou se shodou šťastných náhod začal zabývat roku 1980 a brzy si uvědomil, že linoryt je navzdory své primitivní technologii skutečným rájem neomezených tvůrčích možností.

Výstavou „Pohled zblízka: Lidé ve městě“ slaví Středisko západočeských spisovatelů (SZS) a Spolek německých spisovatelek a spisovatelů, regionální skupina Východní Bavorsko (VS Ostbayern) třicáté výročí své příhraniční spolupráce.

Výstavu dvou významných autorů, Josefa Sudka a Jakuba Špaňhela, z nichž každý se pohybuje v jiném čase a v jiném médiu, spojuje jedno silné téma – pražská katedrála sv. Víta, místo intenzivně spjaté s dějinami naší země, místo, které spoluurčuje naši národní identitu.

Víte, že umělecká sbírka Západočeské galerie v Plzni patří k nejvýznamnějším v rámci regionálních galerií v ČR? Cílená snaha několika generací odborných pracovníků Západočeské galerie v Plzni i předchozích institucí vedla k tomu, že dnešní sbírka představuje jednu ze zásadních uměleckých kolekcí v zemi. Ve sbírce je uložena řada mimořádně cenných uměleckých děl, přičemž mnohá z nich patří k významným pracím z hlediska vývoje celého českého umění.

„Bohumil Konečný, to byl člověk, který uměl v roce třicet sedm nebo třicet osm to, co dnes v Americe umí sotva pár desítek malířů. Byl neporovnatelný s čímkoli. Tento Bohumil Konečný, zcela zapomenut a za života neuznán, byl génius, který už jen tak nebude. To, co umím, mě naučil on,“ napsal o Bohumilu Konečném jeho velký obdivovatel, malíř a ilustrátor Kája Saudek.

„Člověk se neustále pokouší létat. A přesto, že si při tom polámal nohy i ruce, stále zůstává ideálu létání věrný,“ napsal švýcarský malíř Paul Klee, jehož umění i život byly s létáním pevně spjaté.

Doprovodná výstava 41. ročníku mezioborového sympozia ke kultuře 19. století.

Plzeňská madona je umělecky nejcennějším a po staletí nejuctívanějším uměleckým dílem v Plzni. Unikátní opuková socha z první poloviny osmdesátých let 14. století byla objednána německými rytíři, správci farního kostela sv. Bartoloměje v Plzni, z pražské katedrální huti pro právě dokončený chór tehdy budovaného městského kostela a od té doby je stále na svém místě. Výstava představuje tuto mezinárodně významnou památku v širokých náboženských a kulturně historických souvislostech jako jeden z prototypů tzv. krásných madon a nejranějších příkladů krásného slohu, varianty internacionální gotiky závěru 14. století.